Středověké sklo

Středověk dělíme na ranný, vrcholný, pozdní. Základem je vztah "Pán - nevolník". Kulturně, má dominantní postavení církev, začíná pádem západořímské říše (476 l n.l.) a končí dobytím Bastily roku 1789, čili Velkou francouzskou revolucí.

Byzantské sklo

• Byzance přežila západořímskou říši o 1 000 let. Jejím centrem byly Konstantinopol (původně Byzantium, pro slovany Cařihrad, dnes Istambul). Z počátku měla snahu dobýt římská území, avšak po vzniku islámu v 7. stol. n.l. přešla do obrany. Byzantská říše byla menší a menší, až byla nakonec roku 1 453 dobyta Turky. Vytvořená vysoká kultura se projevila nejen v architektuře (typické byly kupole chrámů), ale i ve výtvarném umění (typické obrazy svatých na dřevě, ikony, malovány temperou) za to sochy téměř žádné (z náboženských důvodů), do popředí se dostává užitné umění (krásné šperky, keramika, koberce, nábytek, sklo). Významné postavení v Byzantské říší měla křesťantská ortodoxní církev, v čele s patriarchou. Uplatňovala své postavení i vůči římskému papeži, ten však vzdoroval. V roce 1 054 došlo k tzv. velkému rozkolu: papež i patriarcha se prokleli a vyloučili z církve. Od té doby jsou katolíci a ortodoxní zvlášť. Po pádu říše si vzal neteř posledního císaře za ženu ruský car, který se prohlásil za dědice Římské říše: Moskva je třetí Řím, čtvrtý nikdy nebude. Rusko převzalo Byzantský znak: dvojhlavého orla.

1. Nádherné mozaiky - představují vrchol, jsou doplněny zlatem, zobrazují náboženské děje.
 
2. Malba emailovými barvami (smalty) - jde o skleněnou drť s pojivy. Ta se nanáší na skleněné výrobky, zahřátim se staví se sklem. Tyto barvy jsou nesmyvatelné a mají tak největší užití. Odtud byly převzaty benátčany a araby.
 
3. Drobné lahvičky - na vonné masti a oleje (různé tvary, barvy a zdobení)
 
4. Lampové sklo - v chrámech a palácích - tvoří spojnici mezi antikou a islámem a Benátkami. Výrazně ovlivnilo sklářství Velké Moravy.

Benátské sklářství

Benátky vznikly v 5. stol. n.l. za vpádu hunů do Itálie, kdy zničili přístavní město Aquileu, jejíchž obyvatelstvo se zachránilo útěkem na benátské laguny. Město sílilo a stávalo se námořní velmocí a zřízením se stala republikou v čele se zvoleným Dóže. Konec slávy Benátské republiky způsobil až císař Napoleon, který ji zrušil. V benátkách měli významné postavení skláři: těšili se různým výhodám, nemuseli platit daně, nemuseli chodit na vojnu, byli svobodní, mnozí byli šlechtici, ale nesměli opustit Benátky, jinak jim za to hrozila smrt.

Druhy vyráběného skla

1. Barevná skla opaktní - modré (barveno cobaltem, dvojmocnou mědí, ...), fialové (barveno manganem), zelené (dvojmocným chromem, mědí, ...), rudé (zaletem, mědí, ...), žluté (stříbro, síra, uhlík, ...), černé (nadbytek železa, manganu, cobaltu, ...), různé barevné kombinace.
 
2. Sklo nitkové, česané, síťové - zpracováno za pomocí bílých či barevných nitek zatavených do skloviny.
 
3. Skla tísícikvětá (millefiory) - jedno z nejdražších skel vůbec. Vyráběno z různobarevných skleněných tyčinek sestavených v silnější nit. Ta je nasekaná na na špalíky a ty vloženy do kamenné či železné formy, pak jsou přitaveny na žhavé jádro ze skla, prostupí pak jako stěny. Vyrábějí se jen drobné předměty (perly, vázičky, ..). Do dnes jsou v této výrobě benátčané mistři.
 
4. Skla se štípanými ozdobami - a malovaná. Vyráběli se hlavně poháry s jednoduchým kalichem a bohatě zdobenou nožkou.
 
5. Malované poháry - z mléčného skla. Tématika byla hlavně náboženská, často v nich byli podobizny. Měly imitovat drahý čínský porcelán. Sklo bylo vyráběno z kostního popela, imitace byla dokonalá (malba byla nanášena na studeno)
 
6. Sklo bezbarvé - podobné nerostu Horský křišťál, proto získalo název křišťálové. Vyráběly se z něho předměty mnoha tvarů, včetně figur. Toto sklo bylo měkké, tvárné, protože jeho základem je sodnovápenatá sklovina.
 
7. Sklo ryté diamantem - benátský objev. Protože je jejich sklo tenké, proto bylo nutné do něj rýt lehce. Tak vznikaly tzv. vlasové rytiny.
 
8. Smaltové a zlacené sklo - převzato od Islámu a Byzance, jde o luxusní výrobky nejrůznějších tvarů, hlavně se vyráběly vázy.
 
9. Sklo podjímané a přejímané - čili vrstevnaté. Zdobeno bylo probrušováním - luxusní výroba.
 
10. Skleněná imitace drahokamů a perel - benátčané obnovili antickou techniku, od pravých drahokamů byli výrobky k nerozeznání. Benátčané je využívali do pravých kovů, dnes jsou přesto velmi drahé. Vyráběli i obyčejnou bižuterii.
 
11. Zrcadla - jde o vrcholné benátské výrobky, podkládali je sříbrem. I dnes mají vysokou kvalitu. Rámy byly zhotoveny z probrušovaných fazetovaných zrcadel s bohatě vroubenými okraji.
 
12. Sklo ploché - čili tabulové. Bylo vyráběno antickou technikou, vyřezáváno do potřebných rozměrů diamantem. Ze zbytků se vyřezávaly malé tabulky v podobě měsíčního srpu, jde o tzv. měsíční sklo.
 
13. Mozaiky - je na nich vydět jasný byzantský vliv.
 
14. Filigranové sklo - vázy a zejména poháry s víky.
 
15. Benátské lustry - další špičkový výrobek, mají tvar hutnicky vytvořených kytic, květů a listů. Montovali se na kostru z bronzu, určeny byly na svíce. Naše lustry byly na rozdíl od benátských tvořeny broušenými ověsky.

Benátské sklo bylo až do 18. stol. n.l. vzorem pro sklářství celé Evropy, konkurencí mu bylo pouze sklářství německé a české.